Integrovaná koncepce přeshraniční spolupráce sdružení samospráv

I přes rozsáhlé demolice v minulých dobách se zachovala řada domů původních židovských obyvatel, pocházejících již z poloviny 16. století, tj. z doby výstavby prvních kamenných domů. Řada z nich obsahuje architektonické prvky typické pro židovské domy, a proto byla celá polovina dosud stojících budov (45) prohlášena za nemovitou kulturní památku.

Počátky mikulovské židovské obce můžeme doložit do doby po roce 1421, když byli Židé vypovězeni vévodou Albrechtem V. Habsburským z Vídně a Dolních Rakous a část z nich nalezla útočiště v blízkém Mikulově. Další příliv nastal po vyhnání Židů z moravských královských měst, především Brna a Znojma. Příslušníci této ve středověku opovrhované menšiny se usadili v ulici Za Hradem, zpočátku v sousedství křesťanských domů. Ty ale časem vykoupili a vznikla zde samostatná židovská čtvrť. Samosprávu s vlastním rychtářem a s dalšími výsadami mikulovským Židům udělil až v roce 1591 Maxmilián z Dietrichsteina.

Postupně se mikulovská obec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě a sem také byla po svém vzniku před polovinou 16. století umístěna instituce moravského zemského rabína, který v Mikulově sídlil do roku 1851. Mikulov byl rovněž významným duchovním centrem židovství. Obyvatelé obce se živili především drobným obchodem, v 17. a 18. století vzrostl počet řemeslníků.

Život nejen židovské obce, ale i celého města poznamenal rozsáhlý požár z 10. srpna 1719, kdy celá židovská čtvrť vyhořela. Po novém vybudování ghetta přišel 22. dubna 1737 další požár. V této době byla mikulovská židovská obec s 600 usazenými rodinami nejpočetnější na Moravě, později jejich počet ještě vzrostl. Díky rozsáhlým změnám společnosti v polovině 19. století byli i Židé zrovnoprávněni s ostatním obyvatelstvem, takže mohli volně nabývat majetek a svobodně se stěhovat. Důsledkem těchto změn byl příchod nových židovských rodin z přeplněných ghett velkých měst Brna a Vídně. V roce 1848 se židovská obec stala samostatným subjektem s vlastním starostou i dalšími orgány, zcela zrušena byla v roce 1919. Od té doby byla součástí města. Konec židovským obyvatelům v Mikulově přinesla léta druhé světové války, kterou z nich přežila jen hrstka, a k obnovení obce již nedošlo.

První domy v židovské čtvrti byly dřevěné, teprve po zhoubných požárech v polovině 16. století nahradilo dřevo kámen. Proto má také většina dochovaných domů renesanční jádro. Postupným přílivem dalších židovských rodin se zvětšoval i rozsah židovské čtvrti, která po příchodu utečenců z Vídně v roce 1670 zahrnovala krom Hlavní a Příčné ulice (dnes Husova a Alfonse Muchy) též Zámeckou a Úzkou (proti synagoze), na opačném konci sahala až k židovskému hřbitovu. Zcela nově bylo ghetto koncipováno po požáru roku 1719, zcela odděleny byly židovské a křesťanské domy, vybudovány byly ochranné zdi proti dalším požárům a na střechy nesmělo být použito dřevo a šindele. Lepší prostorové podmínky přinesly židovské menšině až změny v polovině 19. století a konec izolace. Po roce 1945 byla řada domů bývalého židovského ghetta zničena, z původních 317 zůstalo 90 domů. Polovina ze zachovaných domů byla právem v nedávné době prohlášena za nemovitou kulturní památku.

Mikulov a okolí patří k tradičním vinařským centrům. Zeměpisná poloha, klima a různorodost půd Mikulovské vinařské podoblasti s vápencovými svahy Pálavy ovlivňují nezaměnitelný charakter místních vín. Toho si byli vědomi již staří Římané, kteří oblast pod Pálavou považovali za území vhodné pro pěstování vinné révy. K významným vinařským centrům Mikulovské vinařské podoblasti se kromě Mikulova řadí také Valtice a další vinařské obce jako např. Dolní Dunajovice, Novosedly, Perná, Sedlec, Pavlov, Dolní Věstonice, Horní Věstonice a Brod nad Dyjí.

V mikulově a okolí na vás čeká:

Povídání o víně

Na Mikulovsku se daří především bílým odrůdám vín – ty totiž zabírají 80% zdejších vinic. Vyšší obsah vápníku v půdách velmi teplých viničních tratí dodává bílým vínům zvláštní typ mohutné, ale jasně vyhraněné minerálnosti.

Vinařské akce

Pro příznivce vína jsme připravili nabídku aktuálních vinařských akcí v Mikulově. Věříme, že si jistě i Vy vyberete. Více informací o vinařských akcích na Mikulovsku naleznete na webových stránkách www.vinazmoravy.cz.

Vinařské naučné stezky

Vyznavači zdravého životního stylu ocení možnost spojení degustace vína s pohybem v krásné přírodě v okolí Pálavy. Tímto malým územím prochází hned několik vinařských naučných stezek. Uvádíme pouze trasu, která vede naším regionem.

Kam za vínem?

V Mikulově se s vínem setkáte snad na každém kroku. Vína této podoblasti jsou natolik specifická, že vyhoví nárokům znalců i milovníků vín všech generací.

Vinařská expozice

Nová vinařská expozice Regionálního muzea v Mikulově má nyní tři části. Je to především Zámecký sklep s největší raritou muzea - obřím vinným sudem z roku 1643, potom "Tradiční vinařství na Moravě" a nakonec galerie historických vřetenových lisů.

Málokterá přírodní oblast nabízí tolik možností k aktivnímu pobytu v přírodě jako Mikulov a jeho okolí. Reliéf krajiny je utvářen Mikulovskou pahorkatinou s vápencovým hřebenem Pavlovských vrchů a zalesněným Milovickým lesem.

Především skalnaté Pavlovské vrchy přitahují pozornost návštěvníků různorodými formami krasových jevů a rozmanitostí rostlin a živočichů. Na jižním okraji Mikulova se táhne široké údolí potoka Včelínku, který je největším pravostranným přítokem řeky Dyje. Atraktivní je i propojení na krajinu Lednicko-valtického areálu a na rakouskou část Pavlovských vrchů.

Přírodní a krajinnou hodnotu Mikulovska zvyšuje místní klima, které se vyznačuje mírnější zimou a nejvyšším počtem slunečných dnů v roce z České republiky. S tím souvisí možnost trávit v Mikulově volný čas a odpočinek téměř ve všech ročních obdobích.

Kozí hrádek

Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Po nedávných terénních úpravách se tato lokalita stala volně přístupným odpočinkovým centrem.

Svatý kopeček

Svatý kopeček je jednou z dalších výrazných přírodních dominant Mikulova. Pro bohatý výskyt chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů bylo jeho území vyhlášeno za přírodní rezervaci. Na vrchol Svatého kopečku až k poutní kapli sv. Šebestiána, zvonici a Božímu hrobu vás zavede křížová cesta.

Jeskyně Na Turoldu

Jeskyně Na Turoldu se nachází v přírodní rezervaci vrchu Turold (385 m n.m.), který leží na severním okraji města Mikulova a patří k nejstarším přírodním rezervacím na území dnešní chráněné krajinné oblasti a biosferické rezervaci Pálava.

CHKO Pálava

Široké okolí města je začleněno do Chráněné krajinné oblasti Pálava. Jedná se o krajinný komplex Pavlovských vrchů a údolní nivy řeky Dyje chráněný od roku 1976, který byl v roce 1986 zapsán na seznam biosférických rezervací UNESCO. Od roku 2003 je pak Pálava součástí rozšířené biosférické rezervace Dolní Morava, která zahrnuje také Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje.

Přírodní rezervace

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se nacházejí čtyři národní přírodní rezervace (Děvín-Kotel-Soutěska, Křivé jezero, Slanisko u Nesytu a Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen), pět přírodních rezervací (Liščí vrch, Milovická stráň, Svatý kopeček, Šibeničník a Turold) jedna národní přírodní památka (Kalendář věků) a čtyři přírodní památky (Kočičí skála, Kienberg, Růžový kopec a Anenský vrch).

Naučné stezky

Přírodou a památkami Vás na Mikulovsku provede hned několik naučných stezek: Vinařské naučné stezky, Naučná stezka židovskou čtvrtí, Naučná stezka Děvín a Naučná stezka Turold.

Tipy na výlety

Připraveno je pro vás hned několik tipů na výlety: procházka Mikulovem, pěší túra po CHKO Pálava, rodinné výlety, putování Lednicko-valtickým areálem a výlety k sousedům.

K současným trendům patří zdravý životní styl a s tím je spojen i rozvoj cykloturistiky. Dnešní člověk již nechce být pasivním konzumentem pohodlné jízdy autem a organizovaných dovolených, ale touží být naopak aktivní a nezávislý.

Mikulov a celý region Vás k cykloturistice přímo vybízí. Krajinu kolem Mikulova a Pálavských vrchů protkává síť kvalitních značených cyklostezek včetně několika dálkových a mezinárodních tras. Na stezky se proto můžete na kolech vydat bez obav a trasu si lze samostatně naplánovat podle fyzické zdatnosti nebo vašich zájmů. Ať už je to poznávání krásné krajiny a přírody, architektonických a jiných památek, nabídka je skutečně široká, stačí si jen vybrat.

Trasy jsou často vedeny těmi nejkrásnějšími a nejzachovalejšími částmi této oblasti, kde nevedou rušné a přeplněné silnice a Vy si proto můžete dopřát komfort blízkého kontaktu s touto nádhernou přírodou. Cyklostezky však nejsou vedeny přírodními rezervacemi a proto je nutné dodržovat pokyny o zákazech vjezdu, které naleznete na informačních tabulích. Cyklistické stezky se napojují na dálkové trasy, a proto lze poznávání Mikulova a jeho okolí propojit s výletem do příhraničních oblastí sousedního Rakouska. Především pro cyklisty je určen hraniční přechod Nový Přerov-Alt Prerau, hraniční přechod Mikulov-Ottenthal či Valtice-Schrattenberg)...

Cyklistický okruh Stará hora

Na trase o celkové délce 37 km, si prohlédnete vinice pod Pálavou a blíže se seznámíte s malebnou vinařskou krajinou Mikulovska. Trasa stezky je nenáročná a je vhodná také pro výlet s dětmi. Pro její absolvování však budete potřebovat dostatek času, doporučujeme si okruh naplánovat jako celodenní výlet.

Liechtensteinské stezky

Absolvujte trasu Lednicko-valtickým areálem v celkové délce 103 km (Knížecí stezka, Břeclavská stezka, Poštorenská stezka, Lednická stezka, Valtická stezka) nebo trasu Dolním Rakouskem v délce 70 km (Liechtensteinská stezka, trasa Greenways Praha – Wien).

Mikulovská vinařská stezka

Trasa nízké náročnosti o délce cca 82 km, která představuje krásy a zajímavosti Mikulovské vinařské podoblasti, je vedena po bývalých vojenských signálkách a silnicích 3. třídy.

Moravská vinná stezka

Moravská vinná stezka je páteřní trasou ojedinělé sítě regionálních cyklistických stezek vedoucích malebnou krajinou jihovýchodní Moravy. Trasa začíná ve Znojmě, prochází Mikulovem, Hustopečemi, Velkými Pavlovicemi, Mutěnicemi, Bzencem a končí v Uherském Hradišti.

Cyklotrasa okolo ATC Merkur

Oblíbená místní trasa s nízkou náročností, vedoucí po zpevněných i nezpevněných komunikacích. Je možné zvolit si mezi malým nebo velkým okruhem. Malý okruh je dlouhý 16 km (značeno červeně) a vede hlavně okolo střední Novomlýnské nádrže. Velký okruh má délku 27,5 km (značeno zeleně) a vede okolo obou nádrží, tedy horní i střední.

Další možnosti naleznete: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/

K modernímu životnímu stylu patří již neodmyslitelně sport. Z nabídky sportovních aktivit si dnes může zvolit opravdu každý: sport tradiční, jako tenis, či sporty novodobé, jako např. windsurfing.

Sport si lze vybrat také podle toho, kde je provozován – na zemi, ve vzduchu nebo na vodě. Všechny sporty však spojuje jedno: zlepšování vlastních schopností, radost z pohybu a rozšiřování obzoru nových zážitků.

Spojení aktivního pobytu s relaxací patří k největším přednostem Mikulova a jeho okolí. Věřte, že v Mikulově je z čeho vybírat: krytá i venkovní sportoviště určená těm, kdo rádi hrají míčové hry (basketbal, volejbal, halová kopaná, florbal, házená, tenis, bowling), dále fitness, střelnice, relaxační centra (solná jeskyně, whirpool, bylinné lázně) i rehabilitační zařízení (masáže). Do budoucna se počítá i s lanovým centrem v areálu Amfiteátru.

Čím dál oblíbenější se stávají projížďky či intenzívní výcvik na koních. Milovníci golfu si přijdou na své v nedaleké rakouské vesnici Poysdorf, kde mají k dispozici golfové hřiště.

Další informace: 

http://www.mikulov.cz/turistika/sluzby/sport-a-relaxace/